Boj Holanďanů s vodou je pověstný a trvá dva tisíce let. Uzavřeli moře, postavili hráze a vysušili bažiny. Výsledkem je vzorně rovinatá země, ale i nebezpečí: skoro třetina půdy leží pod mořskou hladinou. Tak třeba Alexanderův polder v Rotterdamu je o šest a půl metrů níže. Je proto logické, že Holanďané pečlivě budují gigantické stavby proti vodnímu živlu. V tomto systému hraje významnou roli i ochrana dun.
     Výsledkem je udržované, 230 kilometrů dlouhé pobřeží, kde tři čtvrtiny tvoří široký pruh dun. V jejich sousedství se rozvíjejí v hojně navštěvovaná letoviska s plážemi, jako je Noordwijk a Scheveningen, ale též impozantní díla, jako je Waterland Neeltje Jans s průtokovou hrází Oosterschelde, součástí jedinečného projektu Delta. Hráz je průchodná a zejména domácí výletníci jí procházejí se zatajeným dechem, neboť je dokonalou výpovědí o holandské důkladnosti a technické zdatnosti.
     Všudypřítomná voda ovlivňuje život zejména na pěti waddeneilandských ostrovech. Přesto si každý z nich zachoval svůj charakter. Schiermonnikoog, nejmenší obydlený ostrov, má nejširší pobřeží v Evropě a byl vyhlášen Národním parkem. Na Ameladnu přežívá velrybářská tradice ve čtyřech malebných vesnicích. Terschelling je zcela bez aut a rovněž pro Vlieland je příznačný klid, ale zatímco největší Texel má v sedmi vesnicích čtvero muzeí a informační centrum o tuleních, kteří tu pobývají. Odnedávna je už možné ,,odskočit si“ z ostrova na ostrov lodí, aniž by se musel turista vracet na pevninu, jako tomu bylo dříve. Jenom si musí zvyknout, že to zde čas od času nevlídně fouká …
         Kolik tváří má v Holandsku voda, tolik způsobů zábavy poskytuje. Snad největším zážitkem pro Středoevropana je nalodit se na jachtu a svěřit se kapitánovi, nebo vzít osud a řízení kocábky do vlastních rukou.

Adresa

Naše adresa:

rotterdam